Přirozeně krátcí spáči: proč si krátký spánek nejde natrénovat

Vědci popisují vzácné lidi, kteří mají celoživotně sklon spát jen asi 4–6 hodin za noc a přesto se cítí odpočatí. Říká se jim přirození krátcí spáči. (Shi et al., Neuron 2019)

Tento článek je vysvětlení; není to diagnóza ani návod, jak spát méně.

Co znamená „přirozeně krátký spánek“

• Nejde o lidi, kteří se „vytrénovali“, ale o celoživotní rys — krátký spánek a přitom pocit, že je člověk vyspalý. (Shi et al., Neuron 2019)
• První rodinný případ popsali vědci v roce 2009: v malé rodině se dvěma postiženými spali nositelé mutace podle vlastních údajů v průměru 6,25 hodiny, jejich příbuzní bez mutace 8,06 hodiny. (He et al., Science 2009)
• Do roku 2019 vědci identifikovali přes 50 rodin, kde lidé celoživotně potřebují méně než 6,5 hodiny spánku. (Shi et al., Neuron 2019)

Které geny vědci našli

• DEC2: myši s lidskou mutací tohoto genu byly déle bdělé a spaly méně. (He et al., Science 2009)
• Pozměněný DEC2 podle pozdější studie méně tlumí gen pro orexin — látku, která pomáhá mozku zůstat vzhůru — a myši ho pak mají víc. (Hirano et al., PNAS 2018)
• ADRB1: vzácná mutace receptoru β1 v jiné rodině krátkých spáčů; myši s ní spaly zhruba o 55 minut denně méně. Nervové buňky s tímto receptorem v oblasti mozkového kmene (dorzální pons) jsou aktivní v bdění a ve spánku REM. (Shi et al., Neuron 2019)
• Autoři ale připomínají, že potřebná délka spánku je nejspíš ovlivněná mnoha variantami v mnoha genech — jediný „gen krátkého spánku“ to není. (Shi et al., Neuron 2019)

Proč to neznamená, že to zvládnete taky

• NHLBI: odborníci doporučují dospělým spát 7 až 9 hodin; kdo spí méně než 7 hodin, může mít víc zdravotních potíží. (NHLBI — How Much Sleep Is Enough?)
• NHLBI výslovně uvádí, že představa, že se lze naučit vystačit s málem spánku bez následků, je rozšířený mýtus. (NHLBI — Sleep Deprivation and Deficiency)
• Lidé s nedostatkem spánku si to podle NHLBI nemusí uvědomovat a mohou si myslet, že fungují dobře. (NHLBI — Health Effects)
• Nedostatek spánku je spojený se srdečními chorobami, vysokým tlakem, cukrovkou, depresí i úrazy — například kvůli ospalosti za volantem. (NHLBI — Sleep Deprivation and Deficiency)
• Autoři studie o DEC2 a orexinu uvádějí, že většina lidí potřebuje zhruba 8 až 8,5 hodiny, aby se cítila dobře a fungovala naplno — krátcí spáči jsou výjimka. (Hirano et al., PNAS 2018)

Jak poznat, že spíte málo

• Nedostatek spánku se podle NHLBI projevuje velkou únavou přes den a tím, že se ráno necítíte svěží a bdělí. (NHLBI — Health Effects)
• Přidat se mohou potíže s rozhodováním, řešením problémů a zvládáním emocí. (NHLBI — Health Effects)
• Pokud se v tom poznáváte, je mnohem pravděpodobnější, že vám spánek chybí, než že patříte mezi vzácné přirozeně krátké spáče.

Kdy k lékaři

• K praktickému lékaři, když potíže se spánkem přetrvávají i po změně návyků, trvají měsíce nebo vám kazí den. (NHS — Insomnia)
• AI kontrola zdraví není lékařské posouzení. Tento článek není lékařská rada.

Co si odnést

1. Přirození krátcí spáči existují, ale jsou velmi vzácní.
2. Jde o celoživotní, z velké části genetický rys — ne o trénink.
3. Většina dospělých potřebuje 7 až 9 hodin.
4. Člověk s nedostatkem spánku si ho často sám nevšimne.
5. Únava přes den je signál, ne důkaz „krátkého genu“.

Genetika krátkých spáčů je fascinující — ale pro většinu z nás je nejlepší strategie dopřát si spánku tolik, kolik tělo opravdu potřebuje.