Proč se nám zdají sny a proč je ráno zapomínáme

Sní každý. Podle amerického institutu NINDS strávíme sněním zhruba dvě hodiny každou noc, většinu snů si ale nepamatujeme. Přesný účel snění není znám; snění nám možná pomáhá zpracovávat emoce. (NINDS — Brain Basics: Understanding Sleep)

Tento článek vysvětluje, co výzkum zatím ukázal; není to diagnóza ani léčba.

Kdy během noci sníme

Podle NHLBI se sny objevují hlavně ve fázi REM: oči pod víčky cukají, mozek je aktivní podobně jako v bdění a svaly jsou ochablé, abychom sny „nehráli“. Fáze REM přibývá k ránu. (NHLBI — Sleep Phases and Stages) NINDS doplňuje, že sny se mohou objevit ve všech fázích spánku, nejživější bývají v REM. (NINDS — Brain Basics: Understanding Sleep)

Studie v časopise Nature Neuroscience (2017) to podpořila v laboratoři: dobrovolníky (v prvním pokusu 32 zdravých lidí) opakovaně budili a měřili jim mozek hustým EEG. Sny se objevovaly i mimo REM. V obou typech spánku souvisel sen s útlumem pomalé aktivity v zadní části mozkové kůry — autoři ji nazvali „horká zóna“. Podle této oblasti pak v dalším pokusu dokázali v reálném čase odhadnout, zda člověk po probuzení ze spánku mimo REM ohlásí sen. (Siclari et al., Nature Neuroscience 2017)

Proč si sny většinou nepamatujeme

Ve stejné studii lidé někdy uvedli, že něco se jim zdálo, ale obsah si nevybavili. (Siclari et al., Nature Neuroscience 2017)

Jiná studie (Neuropsychopharmacology, 2014) srovnávala pomocí PET lidi, kteří si sny pamatují často, s těmi, kdo jen zřídka; v přístroji usnulo 37 lidí. Ti, kdo si sny pamatují často, měli ve spánku i v bdění vyšší aktivitu v některých oblastech mozku. Autoři předpokládají, že se proto mohou v noci častěji nakrátko probouzet — a právě krátké probuzení možná pomáhá sen uložit do paměti. Jde o hypotézu, ne o prokázaný mechanismus. (Eichenlaub et al., Neuropsychopharmacology 2014)

Jak často si sny pamatujete, se tedy mezi lidmi liší; citované studie to nepopisují jako známku nemoci.

K čemu sny jsou

• Přesný účel snů není znám; snění možná pomáhá zpracovávat emoce. (NINDS — Brain Basics: Understanding Sleep)
• Události dne se do snů často promítají a lidé ve stresu nebo s úzkostí mívají častěji děsivé sny. (NINDS — Brain Basics: Understanding Sleep)
• Výklad snů podle snářů žádný z citovaných zdrojů nepodporuje.

Kdy k lékaři

• Noční můry jsou podle NHS zlé sny, ze kterých se probudíte a pamatujete si je; mají je děti i dospělí. Pokud máte pravidelné noční můry, které narušují spánek a běžný den, jděte k praktickému lékaři; u častých nočních můr může pomoci kognitivně-behaviorální terapie (KBT). (NHS — Night terrors and nightmares)
• NHS radí jít k lékaři i tehdy, když vám změna spánkových návyků nepomohla, když máte potíže se spánkem měsíce nebo když nespavost narušuje váš běžný den. (NHS — Insomnia)
• AI kontrola zdraví není lékařské posouzení. Tento článek není lékařská rada.

Co si odnést

1. Sní každý, zhruba dvě hodiny za noc — většinu snů ale zapomeneme.
2. Nejživější sny přicházejí ve fázi REM, které přibývá k ránu; sníme ale i v jiných fázích.
3. V laboratoři se podle aktivity „horké zóny“ v zadní části mozku dalo odhadnout, zda člověk po probuzení ohlásí sen.
4. Kdo si sny pamatuje často, má podle jedné malé studie jinou aktivitu mozku; roli možná hrají krátká noční probuzení.
5. Pravidelné noční můry, které kazí spánek a den → lékař; pomoci může KBT.

Sny zůstávají jednou z nejméně probádaných částí noci — a to, že si je nepamatujete, je úplně běžné.